Kapela „Srnčí a kočičí“ je amatérské uskupení přátel z malé vsi na Vysočině, které spojila v roce 2017 záliba v hudební improvizaci.
Ať už se jedná o jazz, který je sám na improvizaci založen, nebo o jiný žánr, Srnčí a kočičí vždy projevuje „živočišnou“ touhu nenechat notu na notě a vykřesat z námětu pulzující život, a ten přenést z pódia až k srdci posluchačů. Během našeho hraní nás těší vzájemně komunikovat a reagovat na sebe, společně dávat šanci náhodě, s pochopitelným rizikem, že se můžeme octnout i na velmi „tenkém ledě“. S tímto pojetím pokaždé tvoříme unikátní příběh, který se jako takový nebude už nikdy opakovat.
O žánr nám vlastně vůbec nejde. Jazz hrajeme, máme ho rádi a používáme ho jako zdroj inspirace, ale nebojíme se ani zpracování populárních písní a objevují se i zárodky vlastní tvorby.
Základní sestavu tria Martin (piano) – Lucie (zpěv) – Martin (kontrabas), od prvního vystoupení (2018) příležitostně doplňuje Tomáš (saxofon), který v roce 2019 vstupuje do kapely. Těsně předtím rozšířil kapelu na krátkou dobu i bubeník Martin, na konci roku 2019 ho střídá Anička, která odchází s listopadem 2022. Od začátku roku 2023 usedá na bubenickou stoličku Petr.
Martin Steiner (piano, housle) studoval na ZUŠ hru na housle. Hře na piano se učí sám. Na gymnáziu coby houslista působil v orchestru prof. Cvejna, později přidal improvizaci na piano v jazzovém kombu. Několikrát absolvoval jazzovou dílnu ve Frýdlantě a letní smyčcové tábory hudební mládeže pod taktovkou Ondřeje Kukala a Vojtěcha Spurného. V dětství zpíval ve sborech.
Lucie Nezbedová (zpěv, klarinet) se zpěvu věnuje doslova od útlého dětství, prozpěvuje si všude a neustále. Pod vedením J. Šimáčkové absolvovala LŠU v Mikulově na Es klarinet. Jako zpěvačka, klarinetistka a flétnistka byla součástí dnes již zaniklých kapel různých žánrů: Nový ostrov (bluegrass), Xandy (funky), Yucatan (bluegrass, folk) a v jazzovém duu s Radkem Markem. Ve zpěvu se jí dostalo vyjímečných 10 hodin pod vedením Hany Horké. Po mnohaleté odmlce se jí naskytla jedinečná šance opět začít zpívat poté, co se nedaleko samoty, kde s mužem Martinem žije, přistěhoval jazzový nadšenec Martin Steiner, dnes kapelník a pianista Srnčí a kočičí. Od té doby se dům v „Tom Lese“ stal zkušebnou a základnou dnešní sestavy kapely.
Martin Nezbeda (kontrabas) jako samouk hrál po vojně (1991–1994) na kontrabas v bluegrassové kapele Cvykr a s kamarády trampské písničky. Po pětadvacetileté pauze dohání co zameškal v dětství a začal se učit klasickou hru na kontrabas v ZUŠ v Bystřici nad Pernštejnem u Vandy Teocharisové. Nyní pokračuje se zaměřením na jazz u Jaroslava Panuše v ZUŠ Vítězslavy Kaprálové v Brně. Jazz ho poprvé oslovil na střední škole díky koncertu Michaela Petruccianiho v televizi. Příležitost se mu věnovat přišla až po mnoha letech díky Martinu Steinerovi.
Tomáš Křišťan (saxofony, klarinet, perkuse) má za sebou ZUŠ v Humpolci, 8 let na klarinet a v rámci posledního roku také tenor saxofon. Na střední hrál s kamarády v pop-rock-jazzové kapele vlastní tvorbu. Na studiích v Praze se přidal k amatérskému Back Side Big Bandu, kde se postupně propracoval na lídra sekce a zástupce dirigentky. V těchto letech se účastnil dvou jazzových dílen v Praze a docházel na individuální hodiny postupně k Ondrovi Štveráčkovi, Petrovi Kalfusovi a Lubošovi Soukupovi. Krátce po dokončení studií saxofon na 7 let odkládá. Teprve až se stabilizací rodiny a práce se opět vrátila chuť hrát, a tak se přidal k několika místním kapelám: Maňana, Srnčí a kočičí, TadyBand a Ha-kapela. Také pořídil „nový“ nástroj, americký Conn z roku 1936. Mezi hudební vzory patří Dexter Gordon, Sten Getz, Joshua Redman, Sonny Rollins, Charlie Rouse. Na jazzu ho baví spontaneita, nekonečný prostor pro vyjádření, do jistě míry až meditační stav, který se někdy objeví. A to neustálé objevování…
Petr Mikšovič (bicí) hraje na bicí dlouho a rád. Od 12 let působil v mnoha kapelách v jeho rodném Holešove, ať středoškolských Part a Bludný kruh, při vysoké pak Slepá Kolej. V Brně později založil hudební estrádní funky-pop formaci Úplně Rovný Banán, se kterou hrál na festivalech Rock for Peple, Benátská noc a mnoha desítkách koncertů v Čechách i na Slovensku. Po hudební pauze vyplněné organizací latino-iberického festivalu Ibérica se vrací na Tišnovsko do kapel jako je Maňana, Padlý Los a bigbandová Ha-kapela. Momentálně je nadšeným studentem Muzikoterapie.
No a jak je to vlastně s názvem Srnčí a kočičí, na což se často někdo ptá? V jednom z příspěvků na našem webu je toto tajemství odhaleno.